Syndrom Barona Prášila (Lež jako pravidlo)
Pridal sofa dňa Február 11 2014 11:24:37
Pøišel pozdì nebo se dokonce vùbec neukázal? Pak bude mít určitì skvìlé alibi. Tøeba na ulici zachraòoval ženu, kterou obtìžoval nìjakı otrapa...
Lhaní je staré jako lidstvo samo, lže se stále a lhali jsme občas všichni. Co si budeme nalhávat, taková malá lež je pøeci jen nìkdy nutná, pøíliš neublíží a mnohdy je dokonce pøijatelnìjší než holá pravda. Ne nadarmo se jí øíká ‚milosrdná‘. Jenže vedle zdvoøilıch ‚zastíračù pravdy‘ existují ještì lháøi pohádkáøi. A na ty už je leckdo krátkı. Jejich fantastické zážitky, vımluvy či pøíhody si mnohdy nezadají s legendárním vypravìčem ‚pohádek‘, Baronem Prášilem. Kéž by to bylo jako v pohádce o Pinocchiovi a velcí lháøi by se dali okamžitì rozeznat! Tøeba tím, že by jim stejnì jako Pinocchiovi začal pøi lhaní rùst nos...
Podrobné novinky
Určitì už jste se s nìkım podobnım setkali – s človìkem, kterı zkrátka neustále ‚práší‘. Ještì horší než samotná lež je ovšem fakt, že své lži tito lidé vyprávìjí tak pøesvìdčivì, až jim uvìøí i oni sami. Za svou ‚pravdu‘ jsou pak ochotni se hádat, plakat a naøíkat na nedostatek pochopení či dùvìry druhıch. Øeč je o lidech se syndromem Barona Prášila. Občas jsou k smíchu, občas k pláči, ale témìø vždy a bezvıhradnì jsou ve svém lhaní nenapravitelní.
Kamarád Versace
Neuvìøitelné historky má neustále v rukávu napøíklad fotograf Milan (51). Lidé z jeho okolí a kolegové už vìdí své, zato ti, kteøí se s ním setkají poprvé, doslova nevycházejí z údivu. Stručnì by se dalo øíci, že Milan všude byl, všechno a všechny zná a od všeho má klíče. Jeho oblíbená historka, kterou ‚zažil‘, se tıká slavného návrháøe Gianniho Versace. S tím se mìl setkat pøed lety na jakési party v Milánì. Nevìdìl však, o koho se jedná, a tak se s ním dal jen tak volnì do øeči (Versace musel umìt česky, protože Milan neovládá žádnı cizí jazyk), a jak si tak povídali, všiml si slavnı návrháø Milanovy zrcadlovky. Požádal ho proto, aby mu udìlal pár profilovıch snímkù. Ty se tak povedly a Versace z nich byl natolik nadšenı, že talentovaného Milana pozdìji požádal, aby se stal jeho oficiálním fotografem na pøipravované módní show.,Ne snad, že by o to Milan nìjak extra stál – móda mu koneckoncù byla ukradená, ale proč by si prı neudìlal vılet do Itálie, když mìl bıt váženım hostem a všechny náklady šly na účet jménem Versace. Když dorazil, na letišti už ho čekala limuzína s tmavımi skly a v ní sám velkı módní guru. „Objal mì a øekl, jak je rád, že mì zase vidí,“ vypravuje Milan. Jenže než mohlo dojít k plánované spolupráci, Versace byl zastøelen. Milanovi potom nezbylo, než utìšovat na pohøbu zdrcenou sestru Donatellu a další zarmoucené členy rodiny či pøátele (včetnì tehdy ještì nezesnulé princezny Diany, to prı byla taky milá holka...).
Jak to, že o Milanovì ‚kamarádství‘ se známım návrháøem nikdo neví? „Nejsem pøece žádnı vejtaha, abych ten pøíbìh prodával novinám,“ odbıvá Milan dotìrné otázky. Kvùli nesmyslnım pøíbìhùm už se sice jednou ocitl pøed soudem, ale jeho kolegové a známí už ho natolik znají, že si z nìj nanejvıš utahují, pøičemž nad jeho barvitımi pøíbìhy mávají rukouRande zkazilo ozbrojené pøepadení
Další pøíbìh zažila devìtadvacetiletá Petra, která nìkolik let udržovala milostnı vztah s mužem postiženım nejen bájnou lhavostí, ale naneštìstí také manželstvím. Nìjakou dobu sice Petøe trvalo, než zjistila, že ji pøítel pravidelnì krmí pohádkami, nakonec nad nimi však už vìdomì začala pøivírat oči. Tedy až do okamžiku, kdy – jak dnes sama podotıká – už Danielovo lhaní testovalo její inteligenci.
„Ten večer jsme se mìli sejít u mì doma. Když už mìl pùl hodiny zpoždìní, volal mi na mobil, v nìm se ozval jeho pøidušenı hlas, kterı mi oznamoval, že ho pøepadli ozbrojení lupiči. Zavezli ho prı nìkam do lesa, o vše ho obrali a nechali ho tam jen ve spodním prádle. Vzali mu samozøejmì i auto a všechny osobní vìci,“ vypráví Petra. Proč nenechaví loupežníci jejímu milenci nevzali také iPhone, z nìhož jí volal, to je záhada, kterou Petøe nevysvìtlil. A tak mu ani ona následnì nevysvìtlovala, že se s ním rozchází. Spolu s jeho číslem ze svého života vymazala i jeho.Lžu? To je toho!
Mohlo by se zdát, že se ‚Prášilové‘ do svıch lží zamotávají tak nìjak nevinnì a pozdìjší odhalení je trápí. Není to docela pravda. Vìtšinì bajkaøù jejich lži nepøijdou nijak nadnesené, a pokud se jim navíc podaøí pøesvìdčit okolí, stane se lež skutečností – i pro nì samotné. Vyprávìt by o tom mohla jednatøicetiletá Míša, která s bájnım lháøem prožila bezmála čtyøi roky. „Když jsem konečnì sebrala odvahu a s Martinem se rozešla, neobešlo se to bez jeho klasického hysterického záchvatu,“ vzpomíná Míša. „V den, kdy jsem ho požádala, aby si z mého bytu odnesl zbytek vìcí a vrátil mi klíče, odmítl to a celı večer mì zásoboval neuvìøitelnì vulgárními a sprostımi smskami.“ Pøestože si Míša zprávy po pøečtení obvykle maže, tentokrát udìlala vıjimku, všechny ex pøítelovy ‚lichotky‘ si ponechala. „Znala jsem ho už pøíliš dobøe a bylo mi jasné, že časem všechno popøe.“
Petra se nemılila. Když se s bıvalou láskou po mìsíci setkala, byl jako vymìnìnı. „Ještì dodatečnì mi pak poslal sms, kde mi skládal kompliment, jak mi to sluší. Nemohla jsem odolat, a tak jsem mu odepsala, že ‚køivonohá Maøena s tupım mozkem‘ (jak mì v jedné smsce nazval) mu dìkuje. Obratem odepsal, že nìco takového by mi nikdy v životì neøekl. Neudržela jsem se a pro osvìžení pamìti jsem mu pár jeho smskovıch vulgarismù pøeposlala.“ Petra se naivnì domnívala, že se její ex zastydí a už se víc neozve. Omyl! „Klidnì mi na to drze odpovìdìl: ‚Musela jsi mì asi opravdu hodnì milovat a musel jsem ti asi fakt ublížit, když si schováváš takové vìci. To já bych nemohl.‘ Málem jsem tehdy spadla ze židle.
Naštvanì jsem mu odepsala, že nemìl co si schovávat. Na nic jsem tehdy totiž nereagovala.“ Martin ale dostál své povìsti bájného lháøe. „Ale ano, odpovìdìla jsi. Mìl jsem tìch sms plnı telefon, ale bylo to pøeci v afektu, tak jsem je vymazal!“ Co na to øíct? Míša jen krčí rameny. „Na tyhle lidi neplatí žádnı rozumnı argument. Jen vás znejistí a budou vám otravovat život,“ myslí si dnes. S jejím názorem souhlasí i odborníci na lidskou duši. Léčba mytomanie je bìh na dlouhou trať a nevyplácí se doufat, že svého bájného lháøe nìkdy napravíte. Myslíte si, že se z lásky k vám naučí pravdomluvnosti? Pak vìøte, že se dobrovolnì vrháte do jámy lvové. Nic takového se totiž samo sebou nikdy nestane. Za úspìch budete moci považovat už to, pokud ho pøesvìdčíte k návštìvì psychologa.
Jak poznat prášila?
Jak poznáte človìka, kterı trpí bájnou lhavostí a potøebuje pomoc terapeuta nebo psychiatra? Tato psychická porucha se často objevuje u hysterickıch osobností. Bájní lháøi bıvají patologickımi
a zdatnımi podvodníky. Postiženı jedinec se zcela vžívá do svıch pøedstav a lže tak pøesvìdčivì, že je o své pravdì sám pøesvìdčen. Lidé, kteøí si neustále vymıšlejí, ze svıch lží nemívají užitek, sami naopak nabízejí pomoc a rádi v druhıch vyvolávají falešné nadìje.//Autor: Jackie