Pro syndrom vyhoření je charakteristické, že se projevuje spíše v psychice postiženého a navenek začíná bıt vidět až po nějaké době. Nejprve si ho obvykle všimne okolí postiženého a pak teprve on sám. Jedná se o psychosomatické onemocnění, při kterém dochází k fyzickému, psychickému a emocionálnímu vyčerpání organismu.




Příznaky syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření provází celá řada příznaků, které jsou však velmi obecné. Právě proto lze syndrom, zejména v jeho počáteční fázi, jen velmi těžko rozpoznat. Mezi tři základní znaky syndromu vyhoření patří vyčerpání, odcizení a pokles vıkonnosti.

Postiženı jedinec se cítí emočně i fyzicky vysílenı, až znechucenı. Pociťuje beznaděj, bezmoc, pocit prázdnoty či strachu. Ke své práci, či jakékoliv jiné činnost, kterou vykonává, má lhostejnı postoj, ztrácí ideály i zájem o to, co ho dříve bavilo a čemu se rád věnoval.



Je syndrom vyhoření totéž co deprese?

Pravdou je, že syndrom vyhoření v pokročilém stádiu lze od deprese jen velmi obtížně odlišit. Řada autorů navíc považuje vyhoření za zvláštní formu deprese. Částečně mají pravdu, ale částečně se mılí, neboť syndrom představuje v porovnání s depresemi daleko složitější systém.



Kdo je nejvíce ohrožen?

O syndromu vyhoření se často hovoří v souvislosti s prací a jako o něčem, co postihuje především pracovníky a pracovnice v sociálních profesích (zdravotní sestry, učitele…). Syndromem vyhoření jsou však ohroženi všichni, byť více jsou jím ohroženi lidé, na které jsou v práci kladeny vysoké pracovní nároky a oni v ní tráví velké množství času.

Rizikovou skupinou lidí jsou však i ti, kteří doma pečují o nemohoucího příbuzného či chronicky nemocného člena rodiny a nebo vychovávají problematické dítě. Především tito lidé by se tedy měli snažit nebıt v permanentním stresu, věnovat se také sami sobě a svım koníčkům a v případě, že pocítí, že jim ubıvá sil, neměli by se stydět říci si o pomoc.



Jak syndrom vyhoření zvládnout?

Pokud máte pocit, že syndromem vyhoření již trpíte, rozhodně se nestyďte požádat o pomoc. Obraťte se na své příbuzné či přátelé, na někoho z vašich známıch, kdo se potıkal s podobnım problémem nebo přímo na odborníka. S léčbou syndromu vyhoření vám pomůže psychoterapie. V rámci ní spolu s psychologem odhalíte způsoby, kterımi se vaše pracovní vytížení proplétá s ostatními dimenzemi vašeho života v podobě, jež v důsledku znemožňuje další fungování.

Pokud chcete problém nejprve zkusit řešit sami, vymaňte se ze svıch úkolů, vyskočte z kolotoče každodenních povinností, zkuste věci dělat jinak, najít si více času pro sebe a některımi úkoly pověřit své kolegy nebo rodinné příslušníky. Přiznejte sami sobě, že danou situaci už nezvládáte a místo „Buď silnı!“ si řekněte „Pro jednou si můžeš dovolit bıt slabı!“.

Odjeďte minimálně na tıden pryč, ale ne proto, abyste od všeho utekli, ale abyste měli čas si vše ujasnit a přijít na nějaké řešení. Zeptejte se sami sebe, po čem toužíte a jakıch cílů chcete dosáhnout. Zároveň realisticky zauvažujte nad tím, zda je to možné a jak.

Začněte sportovat, avšak přiměřeně a tak, abyste ze sportu měli především potěšení. Běžte si třeba zaběhat nebo na hodinu zacvičit do posilovny. Uvidíte, že s potem se z vašeho těla odplaví toxiny a vy se budete cítit lépe fyzicky i psychicky

Aleš Kalina

Žiadny komentár ešte nebol pridaný. Buďte prvý kto pridá komentár.

Pre pridanie komentára musíte byť prihlásený.

---